Belgie - last part

Leuven – tam se vaří Stella Artois – fotky budou
Brusel – tam se vaří Evropská unie, Nato, a čůrá tam nesmyslně slavnej malej kluk – fotky zde

| vydáno 2 září, 11:23

Výlet do Čokozemě - Antwerpy

Dnem v Antwerpách můj pobyt v Belgii přecházel do druhé poloviny. Nehledě na to, že jsem spal asi do desíti jsem byl ještě docela unaven, ani 40 minut ve vlaku to nezachránilo. Neměl jsem to Belgické pivko se Simonem testovat tak dlouho…
Než přejdu k městu, které má ve znaku utrženou/uříznutou dlaň, chtěl bych se zmínit o dalším užitečném postřehu – noční život a tak vůbec.
Belgický pivo je divný – zřejmě mám po pár letech v Plzni a ještě více letech testování dobrého Českého piva tak vytříbený vkus, že mi těch piv z venku moc nechutná. V Německu to kdysi bylo asi jedno pivo ze sedmi, o Španělsku ani nemluvím. Není to projev mojí velikosti nebo zkušeností – vnímám to špatně, protože mi nebude chutnat pivo asi nikde na světě! ach :) Nevím jestli by bylo dobré aby to fungovalo obráceně, jako když jsem vyrůstal v Mostě – město je to ošklivé, stejně tak lidi jsou tu divný a tak mi je krásně všude kam se podívám… Ale zpět k belgickým pivům – mají jich prý opravdu hodně, různých druhů a dokonce i barev. Mají pivo pro ženy – je červené a trošku sladké – chutnalo mi, což neznamená že jsem žena :) Co jsem testoval dál, jednalo se spíše o velmi silná piva výrazné chuti, nebo slabá – chuti zvláštní, či v lepším případě žádné. Došlo i k situaci, kdy jsem Simonovi přepočítával, že za jedno pivo v Belgii (4€) budu mít u nás celkem veselou noc. Dostalo se mi odpovědi, že závidí, ale že se tam nechodí pít jakože opravdu pít, ale pivo vychutnávají stejně jako jídlo… Mimo jiné – jí strašně pomalu, ať je to dobré jakkoliv. Kdybych to přirovnal, tak v Česku jíme stejně rychle jako jede normální Škodovka, v Belgii jí jako děda na mopedu, který občas snad i jede na druhou stranu než vy…
S čím ještě souvisí noční život jsou místa, kam jdete. Moc se mi líbila rozdílnost od „obyčejných“ českých hospod. V průběhu cest jsem ani na tu klasickou hospodu nenarazil. Většinou jde o stylové bary, či něčím typické podniky. Od historie, přes retro, po budoucnost… :)

V Antwerpách je údajně nejhezčí nádraží v Belgii – posuďte sami

A také architekturou, kterou jsem se kochal i když jsem ji viděl asi po.. osmé? :)

Naproti jedinému mrakodrapu v Belgii, ke kterému Vás zavede ulice plná nejslavnějších módních značek, rád doporučím jeden prťavý červený obchůdek, který s patřičnou dávkou štěstí možná najdete. Budete si moci vychutnat naprosto luxusní wafle nebo ještě zajímavější…cosi. Jde o těsto, které před vámi zformují do koule a hodí do friťáku. Těsto projde procesem prskání a opékání, načež ho dostanete v kornoutu se značnou vrstvou moučkového cukru. Koule jsou úžasné. Jen si dávejte pozor na štědrou vrstvu moučkového cukru, hlavně pokud by vás napadlo stoupnout si proti větru a měli na sobě černé tričko… ano, celý den jsem chodil se znatelnou vrstvou moučkového cukru, který zaboha nešel dolů :)
Antwerpami se můžete procházet křížem krážem a stále máte co objevovat – od zapadlých uliček, sprejerských zdí, zatoulaných psů, přes monumentální stavby, luxusní módní obchody, historické domy, po fontány zobrazující historii města. U jedné takové mi Simon tu historii vyprávěl, aneb jak nějaký hrdina bojoval s bubákem, usekl mu dlaň a hodil ji do moře. Klasika… nejsem si jistý tím překladem, dál už jsem to nikde nehledal (wikipedia.com ;) Totiž před vyprávěním toho příběhu předcházelo zastavení jedné slečny, která nám strčila balíček letáčků – když se s nimi prokážeme v určitých restauracích, dostaneme pivo zadarmo. Reklamní akce, kroutíte hlavou, ale neberte to :) sluníčko svítilo, místo bylo jen na zahrádkách, belgické pivo bylo silné a po druhém jsme si museli říci, že dost… proto nevím jestli si ten příběh s utrženou, možná useknutou dlaní pamatuji dobře. To že v takovém tvaru (prostě kus ruky od zápěstí ke konečkům prstů) prodávají i pralinky a čokolády nezapomenu.
Při cestě zpět, jestli si dobře pamatuji, jsme potkali už jen pár hasičských aut (7) a vyklizenou hlavní třídu, prý někde utíkal plyn. Vzali jsme to oklikou na nádraží a hurá do Gentu. (Na kole dom, jídlo, sprcha, na kole přes celé město ke kámošovi – opravdu dobrej bubeník – na pivko a spát).

Celá galerie

| vydáno 28 srpen, 21:39

Výlet do Čokozemě - Oostende

Bruggy jsem prošlapal křížem krážem a přešel alespoň polovinu všech mostů, které tam postavili a k tomu všemu byly 4 odpoledne. Co s časem? Únavou mi usnula většina buněk v těle. Mohl jsem si dopřát ještě chvilku v restauracích a konečně okusit belgické pivko, nabízela se i možnost vrátit se zpátky do Gentu, kde to pivo mají také… ale v Belgii jsem třeba poprvé a naposledy, všude je to kousek, tak proč se nepodívat někam dál? Cestovní průvodce po Belgii bohužel zůstal na Slovensku, tak jsem zašel do nejbližšího knihkupectví a asi 15 minut listoval v průvodcích v angličtině. Když jsem nic zásadního nenašel – je to prťavá země, zas tak moc k vidění toho nebylo – položil jsem knížku zpět a vypařil se z krámku. Nohy mě nesly na nádraží, kde jsem po minutovém rozhodování sedl do prvního vlaku co jel (ano, bylo to operativní řešení, tentokrát to prošlo. O jiném takovém řešení – jak jsem českým telefonem volal z Bruselu do Francie, napíši jindy).



Jel jsem do Oostende (vyslovuje se to s jedním O :D ), protože tam jel první vlak, protože tam jel asi 20 minut a protože jsem tam nikdy nebyl. Bylo v tom i malinko adrenalinu – aneb kde to asi skončím. Naštěstí to město mělo na mapě docela velkou tečku, z toho jsem soudil, že se z něj v pohodě dostanu zpět (povedlo se).
Nu a město? Přístavní – to znamená racci, lodě, ryby, puch (sem tam), jako vždy čokoláda, vafle a překvapivě – skvělé počasí, které jsem měl celý den, což se v Belgii tak často nestává.
Co mě ale zaujalo byl začínající festival na náměstí před velkým svatostánkem.



Přišlo mi, že s pivkem v ruce to teprve bude ono. Po 20 minutovém bádání a rozjímání kde vlastně to pivo lidi berou (byla to Stella) jsem našel zastrčený pult v rohu, kde ho čepovali.
„one beer please“
„you have to go over there, to buy a jeton“
„wtf?“
„yes, over there“
… chtěl jsem pivo, ale musel jsem si v malé budce koupit žeton, ten jsem odnesl zpět k pultíku a vyměnil ho za pivo. Sice to byl proces ale o to více jsem si ho vychutnal.
Mimo jiné, všichni v Belgii mluví třemi jazyky – EN, FR a Dutch (vlámsky myslím), opravdu všichni. A třeba v televizi mají vlámsky jen zprávy a pořady pro prťata, zbytek programů je v originále, tj. anglicky nebo francouzsky. Ještě jedna zajímavost – Belgičané jsou fanatici do festivalů, údajně jich tam přes léto proběhne kolem 150. Proto jsem na ně narážel skoro na každém kroku.



U obrázku výše si vlevo nahoře všiměte té bílé špičky. Je to příď nákladní lodě (nepotápí se, je otevřená aby tam mohli dát .. asi spoustu čokolády :)
Obrázek níže je prostě jen loď zabudovaná doprostřed chodníku, je z ní muzeum.



Comming up next – Antverpy, aneb proč má to město ve znaku utrženou ruku? :)

| vydáno 23 srpen, 21:27